Tipy na výlet
Únětice - Únětice jsou historicky i kulturně jednou z nejstarších osad, známých na území Čech. http://www.unetice.cz/
Únětický potok - Únětický potok, který se na roztockém katastru vlévá do Vltavy, není pozoruhodný pouze historickými mlýny. Informační cedule chráněného území Roztocký háj (najdete ji na pěšině ze Svojsíkových sadů k Maxmiliánce) sděluje základní údaje. Únětický potok, původně nazývaný Stativnice, je zhruba 15 km dlouhý, jeho povodí zaujímá rozlohu téměř 45 km2 a průměrný průtok je 0,10 m3/s. Při stoleté vodě však může korytem potoka protékat údajně až 22 m3/s. Pro porovnání je to asi sedmina průměrného průtoku Vltavy.
Údolí Únětického potoka - Údolí Únětického potoka je přírodní rezervace ev. č. 1093[1] na severozápadním okraji hlavního města Prahy, v katastru městské části Suchdol, při hranici s obcemi Únětice a Roztoky. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany jsou skalnaté svahy a údolní niva Únětického potoka včetně buližníkového suku Kozích hřbetů, významný krajinářský celek s výskytem chráněných druhů a geologických profilů.[2] Severovýchodním směrem, na katastru Roztok, bezprostředně navazuje další přírodní rezervace: Roztocký háj - Tiché údolí. http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/CHRUZEMI/cr2_cztx/CHU77.htm
Tiché údolí - Přírodní rezervace Roztocký háj - Tiché údolí byla vyhlášena roku 1951 a nachází se na jižním okraji města Roztoky, v severním sousedství městských částí Sedlec a Suchdol hlavního města Prahy. Chráněné území zaujímá zalesněné stráně Tichého údolí a Roztocký háj nad soutokem Únětického potoka a řeky Vltavy. Jihozápadním směrem na ně na území Prahy bezprostředně navazuje další přírodní rezervace – Údolí Únětického potoka. Důvodem ochrany je krajinářsky velmi hodnotné území, smíšené porosty, teplomilná společenstva, výchozy skal. http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-roztocky-tiche.htm
Divoká Šárka - nachází na skalnatých úbočích Šáreckého potoka (mezi soutěskou Džbán a Čertovým mlýnem) a na stepích nad ním, zejména na jeho pravém břehu. Stepi potom přecházejí do rozsáhlého lesa, což tak vytváří jeden z nejrozsáhlejších pražských parků. https://cs.wikipedia.org/wiki/Divok%C3%A1_%C5%A0%C3%A1rka
Okoř - hrad je středobodem svého kraje – místem, kde se střetává několik turistických značek i značených cyklostezek. V letních měsících se zde pořádají různé akce: koncerty, šermířské souboje či soutěže pro děti. http://www.hrad-okor.cz/
Číčovice - dominantou obce je osmiboká barokní kaple Nalezení sv. Kříže. http://www.cicovice.cz/
Přední Kopanina - nejstarší písemná zmínka o obci pochází až z roku 1285, románská rotunda sv. Máří Magdaleny - 1352 – je zmiňována v Registrech papežských jako farní kostel. http://www.prednikopanina.cz/
Zájezd - malá obec se 115 obyvateli a osadou s názvem Bůhzdař. První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1318. Nachází se zde zoopark, kde je přes 40 druhů exotických a domácích zvířat. http://obeczajezd.iprostor.cz/, http://zoopark-zajezd.cz/
Roztoky - Vltavská terasa při ústí Únětického potoka do Vltavy byla téměř nepřetržitě osídlena od mladší doby kamenné do raného středověku, jak prokazují archeologické výzkumy. První písemná zmínka o Roztokách se nachází v panovnické listině z roku 1233, http://www.roztoky.cz/
Roztocký zámek, http://www.roztoky.cz/roztocky-zamek
Levý Hradec - první křesťanské sídlo v Čechách, Levý Hradec bylo raně středověké ostrožné hradiště, situované na území dnešního města Roztoky (v katastru bývalé samostatné obce Žalov), 10 km severozápadně od centra Prahy. Toto hradiště pravděpodobně bylo původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klementu. Lokalita dnes patří mezi národní kulturní památky. http://www.levyhradec.cz/
Vrch Řivnáč - V místech, kde řeka Vltava ladným obloukem opouští Žalov, tyčí se černé skalisko vrchu Řivnáče. V pozdní době kamenné (eneolitu) zde bývalo významné tzv. výšinné sídliště. Zbudoval ho zde lid s kulturou, jejímž poznávacím znakem se staly hliněné nádoby s neobvyklým "rohatým" uchem ve tvaru půlměsíce, vyčnívajícím oběma hroty vysoko nad okraj nádoby. Tato kultura dostala svůj název podle tohoto skalnatého vrchu - kultura řivnáčská. http://www.roztoky.cz/vrch-rivnac
Svatá Juliána - Rozcestí u kříže svaté Juliány na trojmezí Prahy-Přední Kopaniny, Statenic a Tuchoměřic (kříž podle map spadá do území Přední Kopaniny). Podle legendy zde ve 13. století okořský vladyka Sukorád dostihl a zabil prchající dvojici, svou dceru Juliánu a jejího milence a osvoboditele, mlynářského syna Vnislava, a ti jsou zde pohřbeni. http://www.prednikopanina.cz/pomnik-svate-juliany/
Video ze svěcení sochy Sv. Juliany: https://youtu.be/am4h1gA837o
Klecany - Zámek Klecany, socha sv. Jana Nepomuckého, kostel Nanebevzetí Panny Marie, klecanský jez. http://www.klecany.cz/
Říp – Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a trvalých symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich prapředků do země, na vrcholu Řípu je románská rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha. https://www.vyletnarip.cz/cile/detail-cile/hora-rip
Holubice - pozdně románská rotunda Narození Panny Marie. http://www.holubicekozinec.cz/
Horoměřice - menhir nejasného, snad keltského, původu (cca. 300 před n. l.). http://www.horomerice.cz/
Památník Lidice - galerie, expozice. http://www.lidice-memorial.cz/
Vinařice u Kladna - Hornický skanzen Důl Mayrau - geologie, historie uhelné těžby. http://mayrau.omk.cz/
Máslovice - malebnou vesničku ve Středočeském kraji najdete 18 km na sever od Prahy. V obci navštivte Malé máslovické muzeum másla, projděte se Máslovickou naučnou stezkou. http://www.maslovice.cz/web/cs/titulni
Nelahozeves – rodiště Antonína Dvořáka, gotický kostel sv. Ondřeje, zámek Nelahozeves. http://www.nelahozeves.cz/
Tuchoměřice
- Zámek na návrší nad obcí - bývalá jezuitská rezidence s kostelem sv. Víta. Na místě starší tvrze postavil G. D. Orsi v letech 1665-1675 patrovou obdélnou stavbu s vnitřním dvorem a arkádami. K severní straně přistavěno v 18. století dnešní vstupní křídlo.
- Kostel sv. Víta je obdélná raně barokní stavba bez věže, patrně též od G. D. Orsiho z let 1667-1669 s valenými klenbami a iluzivními malbami od J. Kramolína z roku 1768. Na hlavním oltáři dva obrazy od J. J. Heinsche z doby kolem 1683.
- Kamenný kříž před zámkem z roku 1770
- Kaple sv. Václava z r. 1882 v Kněživce
- Kaple svaté Rozálie se hřbitovem na východ od obce. Barokní z let 1673-1675 s iluzivními malbami J. Kramolína.
- Socha Panny Marie Immaculaty směrem k Černovičkám z let 1711-1712.[10]
- Přírodní památka Kněživka, buližníkový ostroh v opuštěném kamenolomu, pozůstatek někdejší abraze mořského pobřeží. Dutiny v buližnících jsou vyplněny svrchnokřídovými usazeninami s množstvím zkamenělin. (nadmořská výška 335 až 343 m, výměra 0,20 ha, vyhlášeno roku 1978)
- Přírodní památka Pazderna