Zámek sv. Víta
Renesanční zámek sv. Víta stojí na návrší nad obcí Tuchoměřice. Přestavbu z původní gotické tvrze uskutečnil pravděpodobně syn Jana Služského, Ctibor Služský, který se po jeho smrti (první pol. 16. století) ujal rodinného majetku. O přesné podobě se mnoho neví, šlo však o čtyřkřídlou budovu kolem obdélného dvora. Roku 1621 Tuchoměřice koupili představení nejstarší jezuitské koleje v Čechách a v 50. letech 17. století zámek opravili. Nejstarší části dnešní stavby se datují do období po roce 1665. O stavbu kostela sv. Víta se zasloužil slavný architekt italského původu Giovanni Domenico Orsi, kterému byl zadán návrh a stal se jeho první zachovanou stavbou. Obrazy pro oltáře si jezuité objednali počátkem 80. let 17. stol. od malíře Jana Jiřího Heinsche. Některé se nezachovaly, ale obrazy z hlavního oltáře byly použity i do současného oltáře sv. Víta. V letech 1732-1736 bylo dokončeno východní průčelí kostela sv. Víta, kdy byly na průčelí umístěny pískovcové sochy, pocházející patrně z dílny Matyáše Bernarda Brauna (sv. Ignác, sv. František Xaverský a sv. Václav).
V roce 1773 byl jezuitský řád papežem zrušen. Zdejší panství bylo odhadnuto na 410 tisíc zlatých a bylo převedeno do tzv. Studijního fondu Království českého. Správcem byl jmenován hrabě Adam ze Šternberka. Počátkem roku 1811 bylo tuchoměřické panství dáno do veřejné dražby. Roku 1855 bylo právo spravovat jmění přiznáno státu.
Dne 04. října 1899 byl v zámku otevřen ústav Františka Josefa 1. pro rekonvalescenty. Správa ústavu byla svěřena kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského. V 50. letech 20. století byli do zdejšího nemocničního zařízení svážení těžce nemocní pacienti z pražských nemocnic.
V roce 1987 byla léčebna dlouhodobě nemocných zrušena. Záměr na vybudování sanatoria pro léčení drogově závislých byl pro odpor veřejnosti zamítnut. Po listopadu 1989 byl objekt v rámci restituce vrácen římskokatolické církvi. Arcibiskupství pražské poskytlo areál křesťanské komunitě Nová cesta, která zde působí od roku 1998.